Během programu Apollo se běžně používaly pamětní poštovní obálky (tzv. „Space covers“), které astronauti brali s sebou do vesmíru jako suvenýry nebo propagační materiály. Tyto obálky byly často opatřeny razítkem s datem startu nebo přistání, a někdy i podpisy astronautů. Mnohé z nich se po návratu staly cennými sběratelskými předměty. NASA tolerovala jejich existenci jako neoficiální způsob, jak uchovat historické momenty.
Obálky byly buď součástí oficiálních „Flight Flown Covers“, které připravovala NASA ve spolupráci s americkou poštou (např. slavná obálka Apolla 11, která byla orazítkována přímo na Měsíci), nebo šlo o soukromé iniciativy astronautů, kteří je brali na vlastní odpovědnost. Tyto obálky se často používaly pro osobní sbírky nebo výměnu s filatelisty.
Celkově během programu Apollo letěly stovky, možná tisíce obálek – ačkoliv jejich oficiální počet a status se lišil případ od případu. Většina z nich byla chápána jako benigní gesto, dokud se během mise Apollo 15 neobjevil kontroverzní případ zneužití tohoto systému.
Skandál s neoficiálně schválenými obálkami během mise Apollo 15
Mise Apollo 15 (1971) se stala známou nejen vědeckými úspěchy, ale i kontroverzí kolem pašování a prodeje pamětních obálek. Tři astronauti – David Scott, Alfred Worden a James Irwin – vzali na palubu 400 obálek, které nebyly oficiálně schváleny NASA. Tyto obálky byly součástí tajné dohody s německým sběratelem a obchodníkem Hermannem Siegerem, který za to astronautům slíbil finanční odměnu (dle některých zdrojů až 7 000 dolarů na osobu).
Zatímco 100 obálek mělo být později prodáno v Evropě, zbytek si astronauti chtěli ponechat pro soukromé účely. Když se ale Sieger začal obálkami veřejně obchodovat, skandál se dostal na veřejnost a NASA i americká vláda zasáhly. Astronauti byli formálně pokáráni, zbaveni aktivní služby a byly jim dočasně odebrány i některé výsady.
NASA pak zpřísnila pravidla pro osobní věci, které si astronauti mohli brát na palubu, a od té doby velmi přísně dohlížela na jakýkoli předmět, který mohl mít sběratelskou nebo komerční hodnotu. Skandál ovlivnil vnímání astronautů jako veřejných činitelů a otevřel debatu o etice ve vesmírném programu.
